Plechý (1378 m. n. m.) je nejvyšší horou pohoří Šumavy na území České republiky ležící na česko−rakouské hranici. Plechý je zároveň nejvyšší horou Jihočeského kraje a také rakouské části pohoří Šumava. Dnešní pojmenování je převzato z německého Plöckenstein a znamená „lesklý kámen nebo skála“. Inspirací pro vznik právě tohoto jména zřejmě byla třpytící se hladina jezera na jejím severovýchodním svahu.
My jsme se na výstup na Plechý vydali v předjaří – konkrétně na začátku března, kdy je jarní tání zpravidla na svém počátku. Z Černé v Pošumaví jsme vyrazili autem kolem deváté hodiny vybaveni svačinou, nouzovým vybavením (náhradní oblečení, světlo, nůž a buzola), sněžnicemi, holemi a dobrou náladou do Nové Pece, kde jsme zaparkovali na parkovišti hned vedle již zmíněné chaty Horské služby. První úsek cesty vás může trochu zklamat, jelikož si vykračujete po poměrně kvalitní asfaltové cestě, která místy přechází ve zpevněnou, nicméně stále velmi snadno schůdnou. Vybrat si můžete z několika tras, my jsme výlet absolvovali dvakrát a tak jsme vyzkoušeli obě varianty na severovýchodní straně. Ta napínavější je samozřejmě také fyzicky náročnější. Těsně pod vrcholem se nicméně cesty potkávají a finální výstup je už pouze na vašem „morálu“. Tento závěrečný úsek stoupání vám pak ale vynahradí počáteční rozčarování. Jarní tání zajistí stále poměrně hluboký, ale měkký sníh, do kterého máte tendenci se bořit – ještě, že jsme měli sněžnice! Každý krok strmého stoupání vám připomíná chůzi na vysokých stupňovitých schodech. Rozhled do okolní krajiny, kleč a charakteristické polomy způsobené kůrovcem vám však veškerou dřinu vynahradí a vrcholový snímek si pořídíte s pocitem zdolání Everestu.
Směr zpáteční cesty si můžete také vybrat hned z několika variant. My zvolili verzi vedoucí kolem pomníku Adalberta Stiftera a strmě klesající po severozápadním svahu směrem k Plešnému jezeru. Tato cesta je zároveň naučnou stezkou Duch pralesa.
Památník Adalberta Stiftera (1805-1868) spisovatele a milovníka Šumavy postavil Adolf Paleczek a jeho čtyři pomocníci v rozmezí let 1876-1877 na severozápadní skalní stěně karu nad břehem Plešného jezera pod vrcholem Plechého. Má tvar štíhlého 14,5 m vysokého obelisku z kvádrů z místní tzv. pleckensteinské žuly. Ze skalní plošiny před pomníkem je okouzlující výhled na jezero.
U jezera máte možnost posvačit, protože se zde nachází posezení k tomu určené. Nezapomeňte – již jako obvykle- že se nacházíte v Národním parku, a proto si veškeré odpadky po sobě řádně ukliďte a hlavně odneste s sebou domů. V jezeře se nekoupejte, nic do něj nevhazujte, je to v Čechách co do rozlohy nejširší památka na čtvrtohorní ledovec a nejen proto má smysl jej chránit.
Plešné jezero (dříve Plekenštejnské jezero, něm. Plöckensteinsee) je jezero ledovcového původu v nadmořské výšce 1090 m, jeho plocha čítá 7,48 ha, obvod 1242 m a největší hloubka sahá do 18,30 m. Morénová hráz je vysoká až 40 m, kamenné moře sestupuje až 150 m pod jezero. Ledovcový kotel (kar) je zahlouben do severovýchodního svahu Plechého. Jezerní stěna je vysoká 260 m.
Cestu domů pak můžete zvolit buď delší, ale pokrytou asfaltem – sjízdnou tedy i pro kola, nebo ryze pěší s vyhlídkou na Kamenné moře. Cestu dolů si užíváte až do chvíle, kdy se před vámi objeví ona počáteční asfaltová výzva. Na tvrdém povrchu vás v trekových botách rozhodně rozbolí doposud celkem statečně se držící nohy. Nicméně vydržte, parkoviště se blíží a vzpomínky na parádní celodenní výlet na Plechý a Plešné jezero a plné plíce čerstvého šumavského vzduchu vám nikdo nevezme.
GPS - Plechý: N 48°46.27793', E 13°51.43747'
GPS - Památník Aldalberta Stiftera: N 48°46.59263', E 13°51.44295'
GPS - Plešné jezero: N 48°46.65282', E 13°52.05685'
